Syn.: Lunaria odorata Lam.
Česká jména: vrať se zase (Koniáš 1704), měsíčenka zostřená (Presl 1846), měsíčnice zostřená (Sloboda 1852), měsíčnice lesní (Čelakovský 1879)
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Střední Evropa a horské oblasti jihovýchodní Evropy (Apeniny, Dinaridy, Karpaty, hory Balkánského poloostrova), ostrůvkovitě i v Evropě západní (izolovaně se vyskytuje ve Francouzském středohoří, v Pyrenejích, na středomořské Sardinii a ve Španělsku). Na východě zasahuje areál až do středního Povolží, na severu do Pobaltí a jižní Skandinávie. Druh byl zavlečen i do Británie, Severní Ameriky a na Nový Zéland. U nás se vyskytuje na příhodných stanovištích roztroušeně po celém území.
Ekologie: V nižších polohách roste většinou na stinných a stále mírně vlhkých stanovištích, ve vyšších polohách je spíše druhem polostinným. Nejčastěji se objevuje na sutích a v roklích podhorských lesů, vystupuje i na subalpínské vysokostébelné nivy. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá a poměrně statná bylina s plazivým oddenkem, 30–140 cm vysoká, lodyha přímá, dolní listy obvykle vstřícné, okrouhle vejčité až vejčitě kopinaté, na bázi hluboce srdčité, na okraji nepravidelně zubaté. Lodyžní listy řapíkaté, vejčitě kopinaté až kopinaté. Květy v hroznu, vonné, korunní lístky světle fialové. Plodem je podlouhle eliptická šešulka.
Ohrožení a ochrana: Měsíčnice vytrvalá je řazena ke vzácnějším taxonům, které vyžadují další pozornost (C4a), zákonem je chráněna jako ohrožená (§3). Zákon ji chrání i v Německu.
Poznámka: Je nápadná i po odkvětu svými šešulkami se semeny, které se v minulosti používaly v léčitelství.
Fotografováno ve dnech 17. 5. a 27. 7. 2003 (Česko, Moravský kras, Pustý žleb).